Navigace

Obsah

Historie kostela v Žabonosích dle popisu dr. Papíka


Vydáno dne 21. 10. 2007 (929 přečtení)
 
 
Kostel v Žabonosích ( popis dr. Papíka ze dne 15.6.2007)

 
V souvislosti s nejasným datováním slavníkovského panství v okolí Kouřimi
vyvstává otázka Cibulkova a Menclova původního předatování otonského kostela v Ž.
Podle nálezu tordovaného sloupku se čtyřmi náběžními štítky, z nichž východní má znak sovy s otevřenýma očima, což je nepochybný symbol Oty III., který se pokoušel kolem r. 1000 o římskou říši v Bamberku.
Slavníkovci byli orientováni právě na Otu III. na rozdíl od Boleslava II., který díky své matce Drahomíře byl orientován protiotonsky. Proto také papežská stolice propagovala sv. Vojtěcha a Štěpána Uherského a ignorovala Čechy.
Veškeré slavníkovské kostely byly otonské na rozdíl od přemyslovských, kde to nebylo podmínkou. Otonské kostely měly ze dvou třetin kryptu. V Kouřimi u sv. Štěpána z doby Přemysla Otakara II. Kolem 1257, zatímco původní žabonos. krypta nalezená při vykopávkách právě s tímto tardovaným sloupkem naznačuje, že otonský kostel musel vzniknout r. 980 ( Slavníkovci byli vyvražděni 998 na Libici) a tím skončila přízeň Čech k Otovi III.
Etapy kostela
I. otonská 980 - 1100 - krypta a původní kostel pod dnešní kaplí
II.vrcholně románská - 1150 -1200 - podvěží, věž, tribuna, přechod z empory do tvrze
III. lucemburská- Matyáš z Arrasu při stavbě katedrály v Kolíně užil v presbytáři kostela sv. Václava v Žabonosích pole křížové žebrové klenby se svorníkem a dva mohutné pilíře zvenč.
Po jeho smrti převzala huť Petra Parléře, který si vyzkoušel v kapli kostela v Žabonosích dvě travé- klenební pole křížové žebrové klenby, poprvé bez svorníku a poprvé sedlový portál.
Je to vlastně první pozdní (parléřovská) gotika ve středních Čechách, která byla vrcholně použita v presbytáři sv. Víta na Pr. hr.
Tím na evropském kontinentě začala pozdní gotika, ještě za Karla IV.
Jeden z největších kritiků Hitlera v Německu, prof. Wilhelm Pinder, znal nálezy v Ž. ( psal Zabonosy u Kouřimi) a velmi vysoce hodnotí nález vzácného tardovaného sloupu. Škoda, že po roce 1945 v úřední horlivosti byly knihy a články tohoto Němce vyhazovány a ničeny ( např. v Roudnici).
Pod kruchtou jsou dva významné náhrobky- jeden z r. 1573, dětský, kde dítě má hlavičku na podušce. Uzavírá se tak vývoj za císaře Maxmiliána, tzv. madona na lvu. Druhý náhrobek je ještě cennější, neboť pochází z r. 1612, kolem skonu císaře Rudolfa II. a je jedním z posledních našich náhrobků manýristických dle dr. Elišky Fučíkové. Zachovalo se zde dokonce brnění rytíře ( dle legendy zahynul společně s dítětem v závěji), pobíjený ornament. Barokizace kostela se naštěstí projevila pouze na báni věže a kostel se tak unikátně zachoval.